1. kolo, 18. 10. 2023
Univerzita D – DM Klášterského B
4,5 : 2,5
Ahoj, spoluhráči a další nezávislí čtenáři, jdeme na to, je tu report z 1. kola dalšího ročníku MP Brno v šachu.
Obhajujeme loňské dobré výsledky a na úvod dostáváme loni bronzovou Univerzitu. Soupeř je to těžký, ale posledně nás porazil po boji až v závěrečné partii. A letos? No, je to téměř přes kopírák, a to i s průběhem.
PROHRA SE CTÍ S LEPŠÍM SOUPEŘEM
Skládání sestavy bylo dost těžké, dopředu se omlouval hostující Tomáš Vrzal, poté vypadl klíčový „zadák“ Vojta Fiala, ale největším oslabením byla absence naší týmové jedničky Broňka Pochylého, kterého jsem musel nahradit doslova na poslední chvíli. Děkuji tímto moc našim obětavým hráčům – Ivanovi a Adélce (ta nastoupila dokonce se zdravotním handicapem a preventivním respirátorem), že díry v sestavě zalátali a mohli jsme nastoupit v sedmi, tudíž kompletní.
Sestavy:
1. Zerdaloglu Vasilis (1808) – Rösner Tomáš (1921)
2. Kožaný Jan (1861) – Dorazil Tomáš (1666)
3. Fuchs Petr (1846) – Hakl Jaroslav (1531)
4. Vaculíková Renáta (1810) – Režný František (1499)
5. Brychta Jan (1664) – Gilg Jindřich (1363)
6. Absolín Ladislav (1644) – Fiker Ivan (0)
7. Iván László (1625) – Václavová Adéla (1199)
Pro nezasvěcené – domácí hrají na lichých šachovnicích bílými kameny, a to značí výhodu.
Jak je vidět, s výjimkou první desky elová převaha soupeřů tu 200, tu 300, tu 400 bodů! Tomáše R. na jedničce navíc trápí nutnost brzkého odjezdu, tak má od kapitána „povolenou“ rychlou remízu černými.
Adélka prohrává rychle
„Někde jsem to zkonila, ale nevím kde..“ – Nevadí, její úkol byl fakt těžký, byť hrála proti spolužákovi, šachy jsou kruté a neúprosné – 1:0 pro Univerzitu.
Ivan následuje parťačku
Bojoval podstatně déle a vyrovnaně, rozuzlení jsem neviděl, ale opouští místnost jako druhý. Platí pro něj to samé co pro Adélku – těžký úkol. Prohráváme 2:0.
Přichází avizovaná remízka
Tom Rösner je zkušený hráč a černými rychle remizovat zřejmě umí. Ani soupeř s řeckými kořeny nic nenamítá a přijímá ruku ke smíru s úsměvem. Hurá, letošní první půlbodík jde za námi – 2,5:0,5.
Franta přidává další půlku
František bílými rozehrává partii velmi dobře. Stojí lépe než jeho silná soupeřka, ale koncovka by jej mohla zradit. Heslem „Lepší půlka nežli nulka“ se řídí hodně šachistů. Na chodbě mi říká: „Měl jsem se podívat, že stojíte dobře a mohl jsem zkusit bojovat.“ Ale já myslím, že s paní Renátou Vaculíkovou je remíza malou výhrou a Františkovi patří gratulace a poděkování. Stav 3:1 pro domácí.
První výhra letošního ročníku jde za mnou
Když Franta hodnotil pozice na šachovnicích, zřejmě se podíval na tu moji dvojku. Viděl však až závěr, protože průběh byl všelijaký. Rozehrál jsem to bílými skoro ideálně podle svých představ, pak mi však jedna, dvě nepřesnosti pozici pokazily a stál jsem nedobře. Dva střelci soupeře se mohutně tyčili nad šachovým polem a můj jezdec se střelcem se zdáli být v defenzivě. Rozhodli se pro taktický protiúder a vyplatilo se! Soupeř postřehl obětní kombinaci s braním pěšce jezdcem a následnou vazbu věže a krále a jeho monarcha se rozhodl z vazby prchnout. Avšak ejhle, ona kombinace jde provést i obráceně, nejdřív bere pika střelec a jezdec pak dává vidličku! Pan Kožaný zesiná, 15 minut hledá nějakou protizbraň a poté se vzdává. Nic tam nenašel ani on, ani já, ani můj šachový program Fritz dlouho poté… Snižujeme na 3:2 a bude to ještě boj!
Jindra drží naději
Na páté desce je to vyrovnaný boj, byť domácí vůdce bílých figurek má iniciativu. Remízu však nakonec nabízí on, protože Jindra prostě hraje dnes výborně. Ptá se mne jako kapitána, zda může remízu přijmout (to pravidla povolují), chvíli se dívám na obě zbývající desky (na trojce hraje ještě Jarda) a přikyvuji na znamení souhlasu. Vyhrávalo by se mu to těžko a remíza drží šanci. Stav je 3,5:2,5 pro Univerzitu.
Jarda bojuje jako lev
Stejně jako v loňském zápase leží tíha rozhodnutí na Jardovi (tenkrát to bylo 3:3). Má o pěšce více, ale v útoku je jeho bílý soupeř. Pan Fuchs získává kvalitu a zdá se vyhraný, jenže Jarda nachází nádherné šachové „výmluvy“ a uniká z nastražených pastí. Hrozí matem a partie tak jde do přídavku a bílý ne a ne materiální převahu uplatnit. Bohužel, jak to šachisté znají, v obraně spotřebujete daleko více času. Na šachovnici Jarda neprohrává, praporek však nemilosrdně padá. (Soupeři zbývaly také jen dvě minuty.) Nedá se nic dělat, prohra na čas je taky prohra, ale jistě prohra se ctí.
A prohra se ctí se týká celého našeho týmu. Určitě to nebyl na úvod špatný zápas, naznačili jsme své možnosti a věřím, že když budeme takto pokračovat, zápasové body určitě přijdou!
Příští duel sehrajeme ve čtvrtek 2. listopadu v 18 hodin na domácí půdě s naším áčkem. Favority určitě nejsme, ale kdo ví….
Své spoluhráče a čtenáře zdraví šachový kapitán Tomáš Dorazil.