8. kolo, 16. 2. 2023
DM Klášterského B – Lokomotiva F
Ahoj spoluhráči,
tady je reportáž z 8. kola, které bylo pro nás letos poslední.
Prohra, která tentokrát mrzí
V tomto posledním zápasu jsme si věřili na body. Naděje posílil i náš soupeř, když ze svého úzkého kádru vynechal 3 hráče z prvního, druhého a čtvrtého postu. My jsme postavili vpředu to nejlepší, co máme – protože Radek Šimčík je pracovně vytížený a hrát se mu podařilo letos jen jednou. (Ale díky i za to). Vzadu nám citelně chyběl Vojta, který má také pracovní povinnosti, František měl fyzické zranění a taky přijet nemohl. Znojmáci byli bohužel taky vyblokovaní, a tak jsem doslova uprosil Ivana s Adélkou, aby obsadili poslední dvě desky. Věřil jsem, že zabodujeme právě vpředu a zadek nám přihodí nějakou půlku. (Dvojsmysly v tom, prosím, nehledejte, stále jde o šachy).
Sestavy:
1. Pochylý (1861) – Lisik (1758)
2. Dorazil (1654) – Doškař (1593)
3. Vrzal (1706) – Skřivánek (1483)
4. Hakl (1488) – Polák (1494)
5. Gilg (1355) – Zamarská (1458)
6. Fiker (0) – Kalendovský (1792)
7. Václavová (1192) – Luňák (1289)
Situaci jsme měli ztíženou i tím, že Jindra nějak pozapomněl, že se hraje a přispěchal až na mé zavolání a Ivan avizoval dopředu, že i on bude muset hrát z časovým handicapem zhruba 40 minut.
Začátek dobrý, vedeme 1:0.
Tomáš Vrzal na 3. desce naplnil roli elového favorita. Koukal jsem vedle jen sporadicky, bílé figurky našeho borce se pohybovaly po šachovnici jako baletky, zato černý monarcha tancoval spíše dupáka sem a tam. Prostě dobrá práce, Tome!
Rychlá otočka ze zadních řad – je to 1:3.
Legendární hráči brněnského šachu, paní Zamarská a pan Kalendovský museli na své soupeře čekat, o to rychleji se s nimi vypořádali. Průběh obou zápasů jsem neviděl, Jindra na 5., ani Ivan na 6. nebyli rozhodně favority, žádné překvapení se ovšem nekonalo. Adélka na 7. sice svedla statečný boj, ale ani ona tentokrát svého soupeře nepřetlačila.
Broněk remizuje – stav je 1,5:3,5.
Na první šachovnici byl Broněk bílými určitě mírným favoritem, ale jeho soupeř, kapitán družstva – Miroslav Lisik, klame elem. Hraje opravdu výborně, o tom svědčí jeho letošní výsledky. Broněk svou remízu musel vydřít, šance na výhru měl podle mého názoru spíše černý. Ale povedlo se aspoň to.
Jarda vykřesává naději na zápasovou remízu, snižuje na 2,5:3,5.
Elově nejvyrovnanější zápas končí výhrou našeho hráče! Duel jsem sledoval jen letmo, zdálo se mi, že bílý pan Polák je aktivnější, a přece je výsledek opačný. Jarda je jistě za výhru rád, a tudíž mi promine, že nemůžu popsat, jak se to stalo.
Finále plesové sezony je na mých bedrech – bohužel jen plichtím.
Kdyby to byl můj individuální zápas (Tomáš Dorazil), jsem vzhledem k průběhu za remízu rád. Ale takto mě to netěší. Nevím, kdy se mi naposledy stalo, že bych v Městském přeboru hrál proti elově slabšímu hráči. Bylo to o 60 bodů – mou mírnou převahu kompenzovaly barvy kamenů, měl jsem černé. Pan Doškař má však letos dobré výsledky a musím sportovně přiznat, že v partii byl k výhře určitě blíž on. V zahájení jsem rychle vyrovnal, ve střední hře jsem pozměnil plán hry a nebyla to dobrá volba. Stál jsem o pěšce míň, ale stále s šancemi na protihru. Soupeři jsem nachystal několik pastiček, ty však sklaply naprázdno. Blížila se koncovka a materiální převaha se začínala projevovat. Soupeř mi odmítl skočit do posledního pokusu o taktický obrat a nabídl remízu. Už jsem neměl čím oponovat, přijmout jsem vlastně musel, byť to znamenalo zápasovou porážku 3:4.
Sezonu jsme tedy zakončili další těsnou prohrou. Je to škoda, určitě stále platí, že zápasy se většinou rozhodují na zadních šachovnicích. Tam se nám tentokrát nedařilo, byť elově všechny tři nuly vlastně sedí. Tři body z prvních čtyř desek jsou ale určitě dobré, i když jak Broněk, tak já jsme určitě mysleli na výhry.
I tak je tato sezona nejlepší jakou pamatuji. Dovolím si ji zhodnotit komplexně v posledním letošním příspěvku, až se dohrají všechna utkání.
Tomáš Dorazil, kapitán